VLÁKNINA

Přestože existují "denní doporučené dávky živin", mezi které je zařazena i vláknina, nejsou v praxi použitelná, protože výživový styl ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z těch, které působí významně nepříznivě jsou reklamy na potraviny, jejichž skladba je v přímém rozporu i s těmi nejzákladnějšími doporučeními odborníků.
Současná strava ve vyspělých zemích, o ČR ani nemluvě, je doslova "nabitá" potravinami s vysokou koncentrací živin, nikoliv však tzv. balastních látek, tedy právě vlákniny. Namísto celozrnných obilných produktů je konzumováno "bílé" pečivo a chléb a cukrářské výrobky. Rýže je loupaná stejně jako většina ostatních obilovin. V těstovinách, pizze, koláčích, mléčných a masných produktech žádnou vlákninu nenajdete. Základní zdroje vlákniny mimo celozrnné obiloviny - zelenina a ovoce, jsou především s ohledem na nevhodné stravovací zvyklosti a současně i v důsledku malého sortimentu a nízké kvality konzumovány zcela nedostatečně.
Základním důsledkem nedostatečné konzumace potravin s významným obsahem vlákniny je malý objem stolice, z čehož plyne zácpa (zejména u žen, které konzumují mimořádně málo tekutin), stoupá riziko vzniku hemeroidů. Rozvíjí se dysmikrobie, čili porušení rovnováhy obsahu střevních bakterií a kvasinek ve střevě. Hrozí kandidóza. Koncentrovaná strava ve střevě hnije, což je zdrojem toxických látek - nitrosaminů. Dochází k porušení imunity střevního traktu, postupně se rozvíjí divertikulitida nebo chronický zánět střev. Kupodivu nedostatek vlákniny je jednou z příčin vzestupu výskytu zubního kazu. Mezi vážnější onemocnění patří i nádory zažívacího traktu, především tlustého střeva a rekta. S ohledem na to, že právě ČR je na špice výskytu nádorových onemocnění tlustého střeva, hovoří se o vysoké pravděpodobnosti souvislosti mezi nedostatkem vlákniny a tímto onemocněním. Až donedávna se tento fakt dokonce považoval za rozhodující. Až nejnovější studie však prokázaly, že to není tak jednoznačné. Nádorovými onemocněními totiž naopak netrpí řada osob, které celý život konzumují velmi málo vlákniny. Hlavním faktorem je tedy - dědičná dispozice. Tento fakt ovšem neopravňuje odpůrce konzumace zeleniny a celozrnných obilovin a luštěnin k odmítání těchto potravinových zdrojů. Jistě tušíte, že mezi nimi převažují muži. Jakmile totiž dojde ke sloučení nepříznivého vlivu dědičné zátěže, snížení imunity a nevhodné stravy včetně chronického nedostatku vlákniny, riziko skokově stoupá.
Takže - co teď, kde je ono skutečné optimum? Doporučený denní příjem vlákniny je přibližně 40 g (pro dospělého člověka). Říká vám to číslo něco? Obávám se, že ne. Nikdo si totiž nepočítá ani kalorie, ani příjem jednotlivých živin či dokonce ochranných nebo naopak balastních látek, tedy právě vlákniny. Ukázalo se, že skutečný průměrný denní příjem vlákniny je u naší populace zhruba jen poloviční! A to ještě neuvažuji některé skupiny obyvatel, mezi nimi větší děti a dospělé muže a celou starší populaci, u kterých je skutečný příjem ještě nižší. Důvody není možné na tomto místě uvádět, byť jsou více než jasné. Ostatně, je oněch 40 g skutečné optimum? Těžko říci. Ale jak už to bývá ve všem, opravdu se nemá nic přehánět. Nemá žádné opodstatnění konzumovat dvojnásobek vlákniny. Neplatí totiž úměra - když je něco dobré, budu toho konzumovat hodně a tím pádem mi to prospěje. Pravda, existují publikace, uvádějící obsah vlákniny v daných potravinách.

Z nich je možné vycházet při odhadu příjmu vlákniny.

 Mnoho vlákniny skutečně funguje jako "lapač" nesmírně důležitých stopových prvků, z nichž každý zná především železo. Ženy, které se snaží zhubnout a konzumují mnoho vlákniny, se velmi rychle dostanou do stavu nedostatku železa. A kdyby jenom toho. Na druhé straně, právě některé druhy vlákniny skutečně jsou účinnými ochrannými substancemi. A tak se již můžeme setkat s džusy, obohacenými původní ovocnou vlákninou, vláknina některých typů se začíná přidávat i do mléčných produktů (což je mimochodem velmi správné), píše se o mimořádně příznivých efektech "beta-glukanů", jejichž zdrojem je především - OVES, ale tak bych mohl pokračovat ještě dlouho a dlouho. Jak vidíte, skladba stravy není opravdu žádná legrace stejně jako formulace ideální výživy. Kromě toho - každý jsme jiný.
Pokud sebe i jeho chcete udržet fit, připravujte rafinované "smíšené" pokrmy - stačí třeba zeleninový salát s kuřecím masem, rizoto s dušenou zeleninou a pro manžela nezbytným - doufejme že libovým - vepřovým, ryba s dušenou zeleninou. V nejhorším prohlašte: "miláčku, chleba jsem zapomněla koupit", snad ti místo toho bude stačit trochu té vlákniny". Až se rozhodnete zhubnout, protože jste podlehla způsobu stravování vašeho muže nebo jste "fetovala" sladkosti, nepodlehněte tvrzení prodejců speciální doplňků stravy, obsahujících pouze vlákninu, že je to to jediné, díky čemuž zhubnete, ale doplňte ji dalšími produkty, obsahujícími stopové prvky a vitamíny. Jistě, je to poněkud dražší, ale zase - je to opravdu jistota. Těch stopových prvků a vitamínů a řady dalších ochranných látek totiž není nikdy dost navzdory tomu, co se vám snaží namluvit kolegové prohlašující, že k dokonalému zdraví postačí "pestrá smíšená strava".

Více o vláknině zde.