Výzva lékařů

Prof. Ing. Rudolf Poledne, CSc., vědecký sekretář České společnosti pro aterosklerózu

Ještě před pár lety jsme se mohli chlubit skokovým prodloužením délky života, který neměl ve světě obdoby. V roce 2002 se u nás lidé dožili průměrně o čtyři roky déle než před dvanácti lety. Významně poklesla úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, na srdeční infarkt dokonce zemřelo v České republice o 30 % méně lidí. Poměrně brzy jsme se mohli přiblížit průměrné úrovni vyspělých zemí Evropské unie.

Bohužel, tento pozitivní vývoj se zastavil a dnes jsme opět svědky negativních tendencí, které se mohou mimo jiné negativně podepsat na výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Stagnuje pokles hladiny cholesterolu, zcela se zastavil pozitivní vývoj úmrtnosti na cévní onemocnění mozku, stoupající tendenci má výskyt hypertenze. Přestože situace v České republice je lepší než v jiných zemích střední a východní Evropy, k průměru Evropské unie se přibližujeme velmi pomalu. Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy je oproti EU u mužů i u žen téměř dvojnásobná.

V posledních letech navíc narůstají fenomenální problémy obezity a diabetu, označované za epidemii 21. století. Patříme k nejobéznějším národům v Evropě a průměrný index tělesné hmotnosti BMI se od roku 1997 stále zvyšuje. Podle odborných studií stoupl u cca 2500 sledovaných mužů v období 1985-2000 index BMI z 27,0 na 28,1 a výskyt diabetu se v letech 1997 až 2000 téměř zdvojnásobil z 8,4 na 16,6 % (dnes je v ČR kolem 750 tisíc diabetiků). Prevalence diabetu u žen se zvýšila za toto období ze 7,7 na 12,5 %. U žen pak BMI klesal z počáteční hodnoty 27,3, avšak nakonec se k této hodnotě opět vrátil. Podle projektu "Sledování rizikových faktorů onemocnění srdce", který navazoval na celoevropský projekt Monica, stouplo u sledovaných mužů v období 1997-2000 procento obézních z 24,9 na 29,6, u žen pak toto procento vzrostlo z 25,2 na 28,2.

Je nejvyšší čas upozornit na odklon od pozitivního trendu 90. let a nastartovat opět cestu ke zlepšení životního stylu jako prevenci nemocí oběhové soustavy. Podporujeme proto všechny aktivity a změny vedoucí k omezení rizikových faktorů, v souladu s doporučením WHO. Ta vidí velký potenciál v oblasti prevence, která spočívá zejména ve změně životních návyků. Radí změnit jídelníček, přestat kouřit, snížit hladinu stresu (dostatečnou relaxací) a pravidelně cvičit (alespoň 20 minut denně).

Ve výživě by se měla více konzumovat zelenina a ovoce (nejméně 5 porcí denně) a ostatní zdroje vlákniny (luštěniny, celozrnné výrobky). Nutné je snížit spotřebu cukru, sladkostí, bílého pečiva a uzenin. Důležitá je kontrola množství a typu tuků: snižování spotřeby tuků živočišných ve prospěch tuků a olejů rostlinných (ty mají tvořit 2/3 spotřeby tuků), zejména těch s obsahem polynenasycených mastných kyselin. Tučné maso, plnotučné mléko a mléčné výrobky musí být nahrazeny libovým masem (ryby, drůbež), méně tučným mlékem a nízkotučnými mléčnými výrobky. Ze stravy by měly být vyloučeny vnitřnosti a značně omezena by měla být konzumace tučných tavených sýrů, másla a šlehačky. Lidé se zvýšenou hladinou cholesterolu, kterých je u nás více než polovina, by měli dodržovat zásady nízkocholesterolové diety a zcela se orientovat na rostlinné tuky.

Apelujeme tímto na veřejnost odbornou i laickou, na odborné společnosti, nadace a odpovědné státní instituce, aby nepolevovaly a i nadále napomáhaly svou činností podpořit změnu životního stylu. Víme, že správnou životosprávou a pravidelnou kontrolou hmotnosti, krevního tlaku a hladiny tuků a cukru v krvi lze srdečním nemocem účinně předcházet nebo je léčit. Společným cílem nás všech je zdravý a kvalitní život jedince a celé společnosti bez nemocí srdce, diabetu a obezity.

OBEZITA, DIABETES  A OSTEOPORÓZA

MUDr. Jitka Hlavňovská - OSTEOPORÓZA

Následující desetiletí vyhlásila Světová zdravotnická organizace “dekádou kostí a kloubů”. Reaguje tak na trvalý vzestup onemocnění pohybového systému, který se stává zdravotním, sociálním a zejména ekonomickým problémem. Např. v České republice je odhadovaný počet pacientů s osteoporózou cca 750 000 (tj. 7-8% všeho obyvatelstva) a tvrdí se, že pokud by všichni tito pacienti byli řádně léčení, spotřebovala by péče na ně veškeré prostředky, které stát do zdravotnictví ročně vkládá.

Téměř denně a v zimní sezóně i několikrát denně se ve své praxi ambulantního rehabilitačního lékaře setkávám s frakturami, které vznikly:
a) v terénu osteoporózy, nejčastěji po pádu, někdy zcela nenápadném
b) patologickými zlomeninami, jejichž vznik nevyprovokovalo žádné zevní násilí
Vzhledem k článkům, které byly v tomto časopise osteoporóze věnovány, bych ráda připomněla jen rizikové faktory a komplikace osteoporózy, a nutnost prevence.
Definice osteoporózy dle SZO: progredující systémové onemocnění skeletu, charakterizované úbytkem kostní hmoty a poruchami mikroarchitektury kostní tkáně a v důsledku toho zvýšenou náchylností kostí ke zlomeninám.

Jaké jsou hlavní rizikové faktory vzniku osteoporózy?
1) pacientem neovlivnitelné: pohlaví (větší výskyt u žen), genetické vlivy (jsou rodiny, kde je výskyt častější), vlivy rasové - bílá rasa, vlivy geografické a klimatické.
2) Pacientem ovlivnitelné: zdravý způsob života, tělesný pohyb, strava bohatá na kalcium (maximum kostní hmoty je vytvořeno do 25 let věku, nejdůležitější je tedy období dětství a dospívání). Neodpustím si poznámku - jaký bude asi výskyt osteoporózy u současné mladé populace s jejím vztahem k pravidelnému pohybu, častému odmítání mléčných výrobků (někdy bohužel vlivem rodičů-vegetariánů či veganů - s tvrzením “zvířata také mléko nepijí!”), anorektických dívek, (tj. často drastické zcela nevhodné diety, hubnutí s následnými poruchami menstruačního cyklu v důsledku nedostatečné produkce ženských pohlavních hormonů, pro jejichž tvorbu chybí stavební látky - tuky), kouřením, popíjením alkoholu? Těžko přesvědčíme teenagera, aby kolu vyměnil za mléko, bylo by dobré ale připomenout si negativní vliv fosfátů obsažených v kolových nápojích na absorpci vápníku z potravy a jeho zvýšené vylučování - ztráty ledvinami.

Jaké jsou komplikace osteoporózy?
Jak jsem již výše zmínila, celkem běžně se v ordinaci setkávám se zlomeninami, které vznikly v terénu osteoporózy. Udává se, že celoživotní riziko osteoporotické zlomeniny je u žen větší než riziko karcinomu prsu a vaječníků, u mužů větší než riziko nádorů prostaty (jedná se o nejčastější nádorová onemocnění). Nejčastější lokalizací zlomeniny jsou přitom: krček stehenní kosti, předloktí - v oblasti zápěstí a páteřní obratle - zejména dolní hrudní a bederní. Počet zlomenin stehenní kosti hrozivě narůstá (v r. 1973 - 4 462, v r. 1996 již 17 226!), přitom asi jen 1/3 nemocných se relativně dobře zhojí, zbývající jsou odkázáni na kompenzační pomůcky (berle, vozíky), pomoc okolí, případně zůstávají imobilní, upoutaní na lůžko, v nejhorším případě umírají na komplikace. Asi polovina pacientů po této zlomenině zůstává odkázána na ústavní péči.
Dle zásad medicíny založené na důkazech se dnes ukazuje jako skutečně účinná léčba kombinací vápníku a vitaminu D (snižuje riziko zlomenin krčku stehenní kosti a dalších zlomenin téměř o 30%).

Co na základě znalostí o osteoporóze mohu doporučit pacientům ve své ordinaci?
* pohyb, pohyb a zase jen pohyb (z důvodů preventivních i léčebných) - nenahraditelná je svižná chůze cca 3-4 km za den, důležité i pro přísun slunečního záření, nutného k tvorbě vitaminu D, významné zejména u starších lidí
* strava s dostatkem vápníku - mléčné výrobky ( pozor na tuky, doporučuji do 30% tuku v sušině), zelenina, ořechy - zejména lískové, sardinky, mák atd.
* u žen po gynekologických operacích, při kterých byly odstraněny vaječníky, případně u žen v menopauze dosud neléčených hormonálně, vřele doporučuji konzultaci s gynekologem - pozor nejen u již prokázané osteoporózy, ale hlavně z důvodů preventivních (osteoporóza, kardiovaskulární onemocnění, některé druhy rakoviny ženského pohlavního ústrojí)
* prevence pádů - kvalitní obuv, odstranění překážek v domácím prostředí, ale také přiměřená fyzická kondice, udržující či zlepšující pohybovou koordinaci
* u pacientů, kde mám podezření na osteoporózu, většinou doplňuji vyšetření v osteologické poradně - denzitometrie (vyšetření hustoty kostí)
* prakticky vždy lze doporučit potravinové doplňky se zvýšeným obsahem vápníku a vitaminu D

Závěrečný test z praxe pro pozorné čtenáře: obézní pacientka 57 let, před 15 lety gynekologická operace – odstranění dělohy a obou vaječníků, v průběhu 5 let třetí zlomenina (kotník pravé nohy, pravé a nyní levé zápěstí po uklouznutí doma).
Co myslíte: a) je nešikovná, b) má ale chudák smůlu, c) má osteoporózu?
Pokud si myslíte, že c je správně a doporučili byste pacientce alespoň zvýšený přívod vápníku?Např. Calcium Formula, učinili byste pro ni mnohem více než její praktický lékař - ten totiž bohužel neudělal vůbec nic.